The Elite, The One - Elita a První - ze série Selekce ⭐⭐⭐⭐⭐
Tak mám první v podstatě uzavřenou sérii knížek. "V podstatě" píšu proto, že jak už jsem uvedla v předchozím blogu o první knize ze série Selekce (odkaz zde), série Selekce je širší. Obsahuje ještě volně navazující pokračování 2 knih Dcera a Koruna - ze stejného prostředí, ale děj se posouvá o mnoho let dopředu a dále sbírku povídek Štastně až navěky, která rozvádí více situace, které se v knihách objevili. Věřím, že třeba jednou nastane čas, že si ráda přečtu i tyto zbývající knihy, ale prozatím mi myslím Selekce stačí a neuškodí si od ni trochu odpočinout.

Teď jsem tedy dočetla druhý a třetí díl série - knihy The Elite a The One, česky Elita a První a tím je základní příběh série uzavřený. Jen pro jistotu: knihy z této série nemá cenu číst na přeskáčku nebo číst třeba pouze jednu. Sice bylo vidět snahu knihy aspoň trochu osamostatnit, aby i člověk, který předchozí díly nečetl z ní něco měl, ale nemyslím si, že to bude ono. Je to jeden na sebe navazující příběh odehrávající se během cca půl roku, akorát je rozdělený do třech knih. Vzhledem k tomu, že jsou knihu určené hlavně pro mladší čtenářky, tak kniha, která by měla dohromady 1000 stran by mnoho mladých slečen za jisté od čtení odradila a to by byla škoda.

Příběh to byl krásný a rozhodně nelituji, že jsem se do něj pustila, ačkoliv je primárně určený pro jinou věkovou skupinu - v knihkupectví a v knihovnách ho hledejte nejspíše v sekce Dívčí četba. Pokud je vám mnohem více nebojte se do příběhu pustit, ale samozřejmě od toho nesmíte čekat víc než je vám kniha schopná nabídnout - tj. princezny, prince, život na zámku, jemnou a jaksi naivní romantiku přibližně 17letých postav. Vedle toho, ale musím říct, že příběh je velmi dobře a čtivě napsaný a vymyšlený. Ačkoliv už od prvních stránek tušíte, k jakému cíli kniha směřuje, cesta rozhodně není nudná a stane se při ní spousta překvapivých momentů, které vás u četby udrží i v momentě, kdy už vám třeba začne nerozhodnost hlavní hrdinky nebo její výklad chování ostatních postav, tak trochu lézt na nervy... 😊 Přesně v ten moment se v knize stane něco, co nečekáte a děj se stočí trochu jiným směrem. Vzhledem k tomu, že jsem od knihy opravdu moc nečekala, tak mě po celou sérii vlastně udivovalo, jak dobře je příběh vymyšlený, že má nějaký zajímavý nápad a že se autorka o svého čtenáře (přiznejme si - spíše čtenářku) dobře stará, protože v průběhu celé knihy postupně a v pravý čas předkládá různá nová nečekaná zjištění. V knihách sice najdete mnoho typických klišé, ale knihy na nich vyloženě nestojí.
Co se týká konkrétně děje ve druhé a třetí knize, příjemně mě překvapilo, že ačkoliv děj prvního dílu byl vlastně docela jednoduchý, ve smyslu typický, romantický příběh (hate-to-love romantika a zároveň milostný trojúhelník) zasazený akorát do prostředí královského zámku, tak v druhé knize na mě nejvíc působil jakýsi "politický" podtext knihy (slovo politický ale prosím určitě chápejte ve vztahu k žánru i k věku cílového čtenáře, určitě by vás to nemělo odradit😁). Ve třetí knize mě pak přišlo se klasická romantika s "politikou" spojila dohromady. To je určitě super, protože moje největší noční můra po dočtení první knihy byla, že v dalších dvou se bude dokola na padesát různých způsobů odehrávat stále to, co už zabralo velkou část knihy první. Když se tedy děj rozvinul ještě do jiných větví, byla jsem příjemně překvapená a nadšená.
Na závěr ještě opět zmínka týkající se angličtiny: První cca 50 stránek první knihy bylo náročnějších, než co jsem čekala. Bylo potřeba si zvyknout a přeložit slova, která jsem neznala a v přechozích dvou anglických knihách psaných formou deníku se nevyskytovaly (psala jsem o tom už v předchozím článku). Pak se kniha začala číst líp a v napínavých pasážích jsem se bez problémů vzdala vyhledávání neznámých slovíček, protože za prvé nebyly k pochopení děje až tak potřeba a za druhé mě děj vtáhl tak, že jsem se vlastně ani nechtěla vyhledáváním slov rozptylovat. Styl psaní je v druhé a třetí knize naprosto totožný, tak druhá kniha už se mi četla relativně snadno a také rychleji a ve třetí knize už jsem několikrát zažila i pocit, že jsem četla a vůbec jsem si neuvědomovala, že čtu anglický text. To je opravdu moc příjemné a povzbuzující zjištění 😊 Tuším, že až otevřu jinou knihu od jiného autora, octnu se zase ve stejné z hlediska angličtiny mírně zoufalé situaci, jako na začátku Selekce, ale teď už aspoň vím, že když překonám těžký začátek a zvyknu si na styl psaní daného autora, tak to rázem půjde o mnoho lépe. Tedy aspoň doufám 😁 Ale určitě mu startovací bod bude díky přečtení Selekce zas o něco vyšší. Jinak angličtina v Selekci je relativně jednoduchá. Neobsahuje skoro žádná specifická slova, pojmenování atd., tak jako je tomu především v žánru fantasy. Také větné konstrukce mi přišly jednoduché a bez problémů jsem jim rozuměla. Pokud jste tedy žádnou anglickou knihy nečetli, je třeba si akorát hlavně na začátku, ale i v průběhu doplňovat řekla bych celkem typickou románovou slovní zásobu. Jsem opravdu zvědavá, jak mi znalosti, které jsem získala při čtení série Selekce, budou nápomocné při čtení dalších knih... 😊
Moje hodnocení: ⭐⭐⭐⭐⭐
Obtížnost angličtiny: ⭐⭐⭐
Varianta angličtiny: americká (nebylo to ale nijak výrazné)