Srdcerváči 1 - 4 ⭐⭐⭐⭐⭐

V knihovně jsem narazila na první čtyři díly Srdcerváčů a ty jsem si nemohla nechat ujít, takže pro změnu četba v češtině 😁

Když jsem knihy zběžně prolistovala zarazilo mě, jak málo je v nich textu. Nejdřív bych asi teda měla zmínit, že se jedná o komiks. Já jsem žádný komiks vlastně nikdy nečetla - jedině snad krátké komiksové příběhy v časopisu Kačer Donald, když mi bylo tak 8 😊 Když jsem viděla, jak málo textu kniha obsahuje nechápala jsem, jak vlastně něco takového budu číst. Nicméně pustila jsem se do toho a... panebože! To byl tak skvělý zážitek! Ne opravdu nepřeháním... Nehodnotím teď ani tak příběh samotný, jako spíš komiksovou formu a způsob jakým autorka Alice Oseman tento komiks nakreslila. Ty obrázky toho řeknou tolik - hlavně co do emocí jednotlivých postav. Přijde mi to lepší než film. Strašně moc mě bavili také různé citoslovce, které obrázky často dorovázely a vyjadřovaly obvykle nějaký pohyb. Úplně jsem se vrátila do dětských let, kdy si vzpomínám, jak jsme si se sestrou a kamarádkami hrály s panenkami na "domečky" a při vcházení do pomyslných dveří jsme používaly citoslovce jako "otevíry/zavíry" nebo "odemyky/zamyky". Používaly jste taky při hraní takováto zvláštní slova? 😁 Tohle se mi teď v komiksu doslova oživilo. Kromě běžných citoslovcí, které zas tak nepřekvapí zde najdete třeba "klap klap klap" pro vyjádření psaní na mobilu nebo počítači, "plác", "zmáčk", "chyt", "strk", "zved", "koul" (rozuměj když někdo válí sudy), "zjev" (když se někdo někde náhle objeví)... Tohle se mi fakt hrozně moc líbilo. Pokud čtete komiksy, tak si teď možná klepete z té mojí nezkušenosti na čelo, protože možná je to v komiksech naprosto běžné, ale pro mě byl toto první opravdový komiks a už chápu, proč jsou komiksy v poslední době tak oblíbené. Já určitě vyzkouším ještě nějaký další. Hned vedle Srdcerváčů byl v knihovně taky grafický fomán 1984 od George Orwela a ten by mě taky lákal, tak uvidíme. Pokud ho příště v knihovně najdu, určitě si ho půjčním.

Na tomto místě by možná stálo malé zamyšlení nad četbou tohoto komiksu v angličtině. Originální anglický název série je Heartstopper, kdybyste to někdo hledal. Někdo tyto komiksy doporučoval jako skvělou četbu pro začínající čtenáře v angličtině z důvodu malého množství textu. To je určitě pravda a dovedu si představit, že by se tím mohl prokousat třeba i nějaký teenager, jehož angličtina není ještě nijak skvělá a nemusel by mít tolik trpělivosti s dlouhou knihou. Na druhou stranu musím přiznat, že si nejsem jistá, jestli bych zrovna já třeba ty výše zmíněná citoslovce v angličtině ocenila respektive že bych jim vůbec rozuměla - a nemusím asi dodávat, že v tomto případě by vám ani slovník zřejmě moc nepomohl. Asi si budu muset někde pročíst aspoň kousek originálu (který mimo jiné bez problémů ve větších knihkupectvích seženete i přímo na pultech). Pak dám vědět, jak to z hlediska angličtiny vypadá 😁 

A teď už k samotným Srdcerváčům - jedná se příběh o dvou sympatických klucích, kteří se do sebe zamilují. Stěžejním tématem knih je tedy homosexualita a všechny potíže s tím spojené - od toho jak těžké může být si svoji orientaci připustit až po to, jak těžký je tzv. coming out, tedy odhalení své orientace veřejně - hlavně před rodinou, kamarády a známými. Kromě toho ale v knihách najdeme spíše okrajově i další záležitosti z prostředí LGBT+ komunity a především 4. díl téma homosexuality spíše upozaďuje na úkor tématu duševního zdraví - především poruch příjmu potravy, které se samozřejmě zdaleka netýká jen komunity LGBT. 

Jednotlivé knihy určitě doporučuji číst popořadě, protože příběh na sebe navazuje. V první knize se Charlie a Nick spolu seznámí a zamilují se do sebe. Ve druhém díle se jejich vztah dál prohlubuje, ve třetím se pak řeší hlavně coming out. A ve čtvrtém díle, jak jsem už uvedla, je hlavním tématem duševní onemocnění, hlavně anorexie. Aktuálně je na světě ještě pátý díl, ve kterém se údajně řeší hlavně téma sex. Pátý díl měl být závěrečný, ale autorka pracuje na šestém dílu, kterým tento příběh vhodně zakončí. Celkově se z mého pohledu jedná o strašně milý příběh, který dokáže chytit za srdce a věřím, že by možná dokázal vzbudit trochu více tolerance k LGBT lidem i u těch, kteří na ně dosud koukají spíš skrz prsty. Nebudu si ale nalhávat, že tito lidé by příběhu dali vůbec šanci 😥

Než jsem knihy začala číst nebyla jsem si vlastně ani vůbec jistá, jestli ten trend poslední doby, kdy se objevuje celkem dost literatury pro mládež s tématem LGBT+, se mi zas tak moc líbí. Ideologicky proti těmto lidem nemám vůbec nic a to že se o tématu mluví považuji za naprosto správné. Trochu mě ale děsí, jak mají v poslední době mladí lidé problémy najít svoji identitu. Asi každý psycholog a psychiatr by vám potvrdil, že jsou v současné chvíli zavaleni dětmi a mladými dospělými, kteří se dostávají do nelehké psychické situace v souvislosti s tím, jaký je kolem nich tlak nebo spíše rozruch s tím, identifikovat se jako příslušník určité skupiny (heterosexuál, homosexuál, nebinární, trans, případně úplně jinak, třeba jako kočka). Opravdu je to v poslední době obrovský trend a dovedu si představit, jaký zmatek to v nevyzrálé osobnosti může způsobit. Mám trochu pochybnosti, jestli přemíra literatury, která toto téma mnohdy dost idealizuje (a ano, i vztah samotného Charlieho a Nicka v Srdcerváčích mi přijde idealizovaný - stejně jako ostatně i běžné heterosexuální vztahy ve spoustě romantických knížek), nemůže v teenagerech zmatenost ohledně vlastní orientace spíše ještě podporovat. Je to podle mého dvousečná zbraň - na jednu stranu rozšíření tohoto tématu jednoznačně pomáhá bojovat s homofobií a předsudky, na druhou stranu možná to zbytečně vzbuzuje pochybnosti u některých teenagerů, kteří by za normálních okolností pochybnosti vůbec neměli, ale takto si říkají, jestli by přece jen neměli být/nechtěli být .... (dosaďte si podle svého). Každopádně i přes tyto mé pochybnosti, které jsem měla na začátku, jsou vztahy mezi všemi postavami v knihách podané tak hezky (a v důsledku i jakýmsi naprosto nenásilným výchovným způsobem), že si myslím, že to budu vyloženě já sama, kdo mým dětem (až budou ještě o pár let starší) knihy nabídnu k přečtení.

Kromě budování tolerance k LGBT+ lidem můžou knihy poskytnout i pomoc těm, kteří by se dostali do podobné situace. V některých pasážích (ale bylo jich minimum) mi text přišel trochu nepřirozený z důvodu, že bylo třeba tam propašovat nějaké vzkazy právě pro ty, kteří se sami z něčím podobným potýkají a v těchto pasážích jsem měla trochu pocit, jako bych četla spíše svépomocný letáček pro teenagery, nebo jako kdybych se účastnila zábavné školní preventivní besedy 😁 To sice může působit děsivě, ale v tomto případě se toho fakt nebojte. Je to dávkované průběžně jako šafrán a nijak vám to nekazí zážitek z příběhu samotného.

Závěrem mi tedy nezbývá než tuto sérii jednoznačně doporučit k přečtení - a obzvláště těm, kteří třeba dosud stejně jako já, žádný komiks nikdy nečetli. Myslím, že fakt nebudete litovat. A i kdyby vám kniha zas tak nesedla, tak nebudete plakat nad spoustou zbytečně stráveného času, protože přečíst jeden díl vám zabere tak 1 hodinu 😁

Moje hodnocení: ⭐⭐⭐⭐⭐